ဖရာဖွတ်သစိဟင်း: တည်းဖြတ်မှု မူကွဲများ

စာကြောင်း ၂၀ -
 
==သမိုင်း==
ရုပ်ပွားတော်၏ တိကျသည့်နဂိုမူလတည်နေရာသည်ယခုအချိန်အထိ မေးခွန်းတစ်ခုအဖြစ် ရှိနေဆဲ ဖြစ်သည်။<ref name="Statton">{{Cite book |last=Stratton |first=Carol |url=https://books.google.com/books?id=EVpSSigMi4cC |title=Buddhist Sculpture of Northern Thailand |date=2004 |publisher=Serindia Publications, Inc. |isbn=978-1-932476-09-5 |pages=274 |language=en}}</ref> "စိဟင်း" ဆိုသည့်အမည်သည် ထိုင်းနိုင်ငံ သီရိလင်္ကာ၏ မင်းဆက်များစွာတို့၏ အမည်ဖြစ်သည် "စင်ဟလမင်းဆက်" မှ ဆင်းသက်လာည်။ <ref name="Tambiah">{{Cite journal |last=Tambiah |first=Stanley J. |date=1982 |title=Famous Buddha Images and the Legitimation of Kings: The Case of the Sinhala Buddha (Phra Sihing) in Thailand |journal=RES: Anthropology and Aesthetics |volume=No. 4 (Autumn, 1982) |issue=4 |pages=5–19|jstor=20166675 |doi=10.1086/RESv4n1ms20166675 |s2cid=193559864 }}</ref>ဖရာဖွတ်သစိဟင်းရုပ်ပွားတော်၏ သမိုင်းဒဏ္ဍာရီများအရ ရုပ်ပွားတော်ကို အေဒီ ၁၅၇ တွင် သီရိလင်္ကာတွင် ပြုလုပ်ခဲ့ည်။ ထို့နောက် ၁၃၀၇ တွင် ထိုင်းနိုင်ငံ၊ ဆူခိုထိုင်းသို့ ဆောင်ယူခဲ့သည်။ ထို့နောက် ရုပ်ပွားတော်ကို ၁၃၇၈ ၌ အယုဒ္ဓယ၊ Phitsanulok ၌ လည်းကောင်း၊ ၁၃၈၂ တွင် Kamphaeng Phet ၌လည်းကောင်း၊ ၁၃၈၈ တွင် ချင်းရိုင်၌ လည်းကောင်း အယုဒ္ဓယသို့ တစ်ဖန်မပြောင်းရွှေ့မီ နေရာပြောင်းရွှေ့ထားရှိခဲ့သည်။ ထို့နောက်တွင် ၁၄၀၇ တွင် ချင်းမိုင်သို့ပြောင်းရွှေ့ကာ ဖရာဆင့်ကျောင်းတော်တွင် ထားရှိခဲ့သည်။<ref>{{Cite web |url=http://ich.culture.go.th/index.php/en/ich/folk-literature/252-folk/225-the-legend-of-phra-phuttha-sihing |title=Folk literature - The Legend of Phra Phuttha Sihing |website=ich.culture.go.th |access-date=2020-02-18}}</ref>
 
၁၉၇၅ တွင် ရုပ်ပွားတော်ကို ရာမ (၁) ဘုရင်နှင့် သူ၏ ညီအစ်ကိုတော်စပ်သည့် နိုင်ငံတော်အုပ်ချုပ်သူဘုရင်ဖြစ်သည့် မဟာသူရဆင်ဂနက် တို့သည် ချင်းမိုင်သို့ အတင်းဆောင်ယူခဲ့ကြသည်။ အစပိုင်းတွင် ရုပ်ပွားတော်ကို အရှေ့နန်းတော်တွင် ထားရှိခဲ့ကြသည်။ ၁၈၀၃ တွင် ဘုရင်ဆုံးပါးပြီးနောက်တွင် ရုပ်ပွားတော်ကို တော်ဝင်နန်းတော်ရှိ ဖရာကရူးကျောင်းတော်သို့ ရာမ (၁) ဘုရင်က ပြောင်းရွှေ့ခဲ့သည်။ ၎င်းသည် ၁၈၅၁ မတိုင်မီအထိ ထိုနေရာတွင် ရှိနေခဲ့သည်။ ထိုအချိန်တွင် ဘုရင် မွန့်ကွတ်သည် သူ၏ ညီတော်မင်းသား Chutamani ကို မပေးစဖူးဖြစ်ည့် ဒုတိယဘုရင် Pinklao ၏ ရာထူးကို ပေးအပ်ခဲ့သသည်။ ပင်ကလိုဘုရင်အသစ်၏ ရာထူးခံယူပွဲကို ကျင်းပရာတွင် ဘုရင် မွန့်ကွတ်သည် ဒုတိယဘုရင်ကို ဖရာဖွတ်သစိဟင်းရုပ်ပွားတော်ကို ပေးခဲ့သသည်။ ဤရုပ်ပွားတော်သည် မြဘုရားပြီးပါက ဒုတိယမြောက်အရေးအပါဆုံး ဗုဒ္ဓရုပ်ပွားတော်ဖြစ်လာခဲ့သည်။ ထို့နောက်တွင် ရုပ်ပွားတော်ကို အရှ့နန်းတော် (ယခုအခါ - Pinklao နန်းတော်) သို့ ပြောင်းရွှေ့ကာ ဖွတ်သိုင်စဝန်အဆောက်အဦတွင် ထားရှိခဲ့သည်။ ထိုနေရာတွင် ယခုအချိန်အထိ ရုပ်ပွားတော်သည် တည်ရှိနေသည်။<ref name="Fine Arts">{{cite web |author1=เด่นดาว ศิลปานนท์ |author2=นัยนา แย้มสาขา |author3=ยุทธนาวรากร แสงอร่าม |title=พระราชวังบวรสถานมงคล (วังหน้า) |url=http://www.finearts.go.th/promotion/files/266/WangNa-Knowledge.pdf |accessdate=15 November 2019 |language=th |date=2015}}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.bangkokpost.com/life/social-and-lifestyle/1493718/an-almost-forgotten-glory |title=An almost forgotten glory |last=Bangkok Post |first= Public Company Limited |newspaper=Bangkok Post |access-date=2020-03-03}}</ref>
 
ဘန်ကောက်မြို့ရှိ အထပ်ဖော်ပြပါ ရုပ်ပွားတော်အပြင် နောက်ထပ် ဖရာဖွတ်သစိဟင်းဟု သတ်မှတ်ထားသည့် ရုပ်ပွားတော်အနည်းဆုံးနှစ်ခုလည်း ထိုင်းနိုင်ငံတွင် တည်ရှိသည်။<ref name="Buswell" />
 
==ဖော်ပြချက်==